Filip Jaroš (FF UHK): Antropologická diference: návrat hledání lidské přirozenosti.
Jak se člověk liší od zvířat? Umí zvířata myslet? Používají ke komunikaci jazyk? Mají šimpanzi morálku? Evoluční původ člověka z lidoopů napovídá, že člověk sdílí se šimpanzi řadu instinktů, ale věc můžeme nahlížet i z druhé strany: zvířata disponují schopnostmi, které jsme dlouho považovali za typicky lidské. Ukážeme, jak se tradiční téma filozofické antropologie navrací v dnešních behaviorálních vědách. Zejména nás bude zajímat, nakolik je aktuální Portmannova teze o sociálním uteru: kognitivní schopnosti lidského jedince se podle ní stávají připravenými na sociální život až v období 9-12 měsíců po narození. Tento časový výměr se kryje s časem, kdy si podle Tomasella dítě osvojuje schopnost sdílené intencionality.
Mgr. Filip Jaroš, Ph.D.
Filip Jaroš vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor Teoretická a evoluční biologie. V současnosti je odborným asistentem na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde se zabývá filozofií a historií biologie. Jeho specializací je estetická biologie Adolfa Portmanna, evoluční etika a biosémiotika. Je autorem řady článků, např. Evoluční psychiatrie: problematická nabídka k evolučnímu pojetí duševních nemocí (Filozofie Dnes, 2013), Zvíře jako člověk, zvíře jako stroj (Filosofický časopis, 2015) či Cats and human societies: A world of interspecific interaction and interpretation (Journal of Biosemiotics, 2016). Spolu s O. Dadejíkem a M. Kaplickým editoval knihu Krása a zvíře: studie o vztahu estetických a etických hodnot zvířat (2014). Je pravidelným účastníkem LFŠ, kde od roku 2008 často přednáší.