Ota Pavlíček (FLÚ AV ČR): Ontologické předpoklady české reformace: Realismus Jana Wyclifa, Jeronýma Pražského a Jana Husa.
Na známém vyobrazení z malostranského graduálu se symbolickým „rodokmenem“ církevní reformy vykřesává Jan Wyclif reformní jiskru, Jan Hus ohněm z jiskry rozsvěcí svíci a Martin Luther drží reformní pochodeň. Zatímco u Luthera bychom marně hledali realistické smýšlení o univerzáliích, Wyclifovi a Husovi bylo společné přesvědčení o realitě těchto obecnin. Pro Wyclifa byl filosofický realismus nesmírně důležitý pro správný výklad Písma a církevních dogmat, zda tomu bylo obdobně u Husa a u jeho přítele a kostnického spolumučedníka Jeronýma Pražského však není zcela zřejmé. V přednášce se zaměříme na základy filosofického myšlení o univerzáliích Jana Wyclifa, na recepci Wyclifových zejména filosofických myšlenek na pražské univerzitě a na realismus Jana Husa a Jeronýma Pražského. Zabývat se budeme i otázkou, jaké měl pražský realismus teologické implikace a zda představa o realitě univerzálií patřila mezi předpoklady české reformace.