Feinberg

Joseph Grim Feinberg (Flú AVČR):  K filosofii ne-občana.

Zásadní část západní filosofické tradice předpokládá existenci stabilního politického společenství, jehož zřízení lidé diskutují (v oboru politiky), v rámci jehož norem lidé konají (z hlediska etiky a estetiky), a na jehož základě lidé svůj svět zkoumají (a v mezích epistemologie dospívají k metafyzice nebo ontologii). V politické filosofii explicitně a v jiných oblastech implicitně předpokládaným subjektem většiny západních filosofických systémů je občan, plnohodnotný člen daného společenství, tj. člověk schopný a oprávněný svobodně činit, komunikovat, a poznávat. Tyto systémy mají ambice postřehnout člověka a kosmos v jejich univerzální podstatě, což předpokládá konající a vědoucí subjekt bez společenského omezení. Ale vzorem tohoto svobodného subjektu, jak ho vidíme explicitně vylíčeného v politické filosofii, není univerzální člověk, nýbrž občan partikulárního státu. A občanství tohoto subjektu je prakticky podmíněno ne-občanstvím jiných lidí, jimž není dána možnost stát se svobodnými subjekty. Jinými slovy, nejvlivnější systémy západní filosofie předpokládají neomezenou kontinuitu lidského společenství, přestože lidská společenství jsou fakticky rozdělena nespočtem politických a společenských hranic. Západní filosofie má sklon k univerzalizaci pohledu občana a k vylučování pohledu ne-občana. Ve své přednášce se chci ptát, co by se s filosofií stalo, kdybychom nepředpokládali kontinuitu a univerzalitu postavení občana, nýbrž brali vážně diskontinuitu mezi občanstvím a ne-občanstvím, a kdybychom na filosofii nahlíželi z hlediska člověka stojícího mimo privilegovaný prostor určeného svobodným občanům.