LFŠ 2015

Milena Bartlová (FHS UK / UMPRUM Praha): Reformace před reformací a revoluce před revolucemi.

Husitství je mimořádně významný historický jev. České země se na hranici mezi středověkem a raným novověkem patrně nejvýznamněji zapsaly do evropských dějin. František Palacký husitství vysoce vyzdvihl ve své koncepci českých dějin, což nalezlo ohlas v konstruktu československé státní identity v meziválečné republice. Koncept to byl však vždy problematický, protože nedokázal sjednocovat, jsa otevřeně namířen proti českým (a československým) katolíkům. Apropriace husitství jakožto raně buržoazní revoluce v českém stalinismu a její do velké míry vyprázdněné přežívání v 70.-80. letech nepřispěly k jeho současnému pochopení stejně jako rozsáhlé vítězství konzervativně katolického náhledu v novém režimu po roce 1990. V pozadí probíhající historický, kulturně historický a teologický výzkum nashromáždil v posledních desetiletích velké množství nových zjištění a interpretací, které se však jen se značnými překážkami prosazují vůči velmi pevné struktuře obecně rozšířených stereotypizací. Za jednu z ústředních otázek se považuje terminologická otázka, zda a do jaké míry bylo husitství reformací, resp. revolucí. Její řešení má spíš než pro výklad historie význam    pro to, jak zhodnotíme husitství coby „český úspěch v dějinách“: protože zjevně bylo nejen „reformací před reformací“, ale také „revolucí před revolucemi“.